Jednou tak ráno

24. ledna 2013 v 21:06 | Tess Marquez |  Jednou tak ráno
Jednou tak ráno
Název: Jednou tak ráno
Autor: Tess Marquez
Žánr: Romance
Páry: Sam/Jack (Stargate SG-1)
Časová osa: Nezařazeno
Délka: Krátké - jednorázovka
Hodnocení: Děti
Synapse: Každé ráno vstáváte do práce. Každé ráno s nějakou představou, ale to všechno se může změnit, nebo ne?


Zapnul jsem poslední knoflík od své černé košile, ledabyle se zhlédl v zrcadle, ale jelikož jsem spěchal, moc jsem se s tím nezdržoval. Zrychleným krokem jsem přešel do kuchyně, kde se na barové židli povalovala má bunda. Přehodil jsem si ji přes rameno, ze stolu vzal klíče a pospíchal k venkovním dveřím. Nedalo mi to - musel jsem se usmát při myšlence, že má přítelkyně to stihla v přesný moment jako já. Tyhle naše společné maličkosti dělaly náš vztah nějakým způsobem speciální. Přistoupil jsem blíže ke schodům, abych jí nabídl rámě - ona se do něj s úsměvem zavěsila. Řekl jsem jí, jak úžasně vypadá a její zčervenalé tváře mi byly odpovědí. Odvedl jsem ji až k mému autu, usadil na místo spolujezdce a sám už pak nastartoval vůz. Nestávalo se nám příliš často, že bychom si mohli vychutnávat společná rána, a tak jsem se z toho snažil vytěžit, co se dalo. Jakmile jsme zabočili na rovinatou cestu po stranách lemovanou čerstvě rozkvetlými stromy, věnoval jsem jí pohled a ten následně stočil na naše ruce, které jsem hned zároveň spojil. Sotva jsem byl schopen zpozorovat úsměv, který pro mě vykouzlila, protože jsem se začínal topit v jejích nádherných pomněnkových očích. Připadalo mi to jako by svítily pro mne. Vzpamatoval jsem se hned, jak si o mé rameno opřela hlavu. Opět jsem se soustředil na řízení a na míjející se krajinu kolem nás.
O půl hodiny později jsme přijeli do SGC. Zaparkoval jsem za rohem od vrátnice, vypnul motor, vytáhl klíče ze zapalování. Všiml jsem si, že žena sedící vedle mě si jenom odepnula pás a čekala na mě - zvedl jsem k ní pohled. Znovu jsem zažíval ten pocit utápění, ale zároveň i naprostého bezpečí a lásky. Pohladil jsem ji po vlasech a nechal mou ruku spočinout na jejím líčku. Můj palec si pohrával s jejími rty dokud ho nenahradila má ústa. Polibky jsme museli brzy přerušit, i když nás to stálo spoustu přemáhání. Ale oba dva jsme si byli vědomi místa, kde se nacházíme, a tak jsme vystoupili z auta. Už bez objímání, už bez jakéhokoliv viditelného kontaktu. Šli jsme spolu bok po boku skoro bez mluvení až k výtahům, když ona najednou promluvila:

"Jacku, něco mě napadlo, pojď." nekompromisně mě zatlačila do výtahu, který když se po pár vteřinách rozjel, byl donucen znovu zastavit pod signálem tlačítka STOP.

"Co? Co se děje?" mluvil jsem tiše. Nechtěl jsem, aby někdo slyšel to, co nemá. A Sam očividně vypadala, že má něco podobného v úmyslu.

"Myslím, že bychom měli s tuhle fraškou přestat." prohlásila rozhodně a zavěsila ruce na prsa.

"Co? Jakou frašku?" znejistěl jsem a cítil, jak se mi na čele rýsuje vráska.

"Jacku, zamilovala jsem se do tebe už od prvního dne, kdy jsme se potkali. Čekali jsme na sebe několik let a teď když jsme spolu, klape nám to, nechci nic zahazovat nebo utajovat. Miluji tě tak jako nikdy nikoho. A je mi jedno, co si o tom myslí ostatní. Když mi řeknou, že to tak být nemůže, tak klidně dám výpověď. Chci s tebou strávit zbytek života bez ohledu na cokoliv." Vysypala ze sebe tato slova jako ze samopalu, ale já věděl, že je v sobě dusila - byla totiž upřímná. Nebyl jsem si jistý, jak zareagovat a první,c o ze mě vyletělo bylo
"Wow" .

"Nevěděl jsem, že to cítíš takhle."

"Tak co si o tom myslíš?" vyčkávala na mou odpověď.

"Myslím, že máš pravdu, Sam. Taky tě miluji a šťastným mě děláš jenom ty. Je mi jedno, kde budu pracovat."

"Opravdu?" zajásala.

"Opravdu!" odpověděl jsem jí a abych to dokázal, zasypal jsem ji vášnivými polibky, přitiskl na protější zeď výtahu, což způsobilo to, že tlačítko STOP se pod Saminým nárazem aktivovalo a výtah se znovu rozjel. Ani jeden z nás si toho však nevšiml. To už jsme byli pěkně "rozjetí", když se otevřely dveře výtahu, za kterými stál generál Hammond. Okamžitě jsme se navzájem pustili. Se strachem v očích jsme čekali, co se stane. Cítil jsem se trapně. Nechtěl jsem, aby se generál o našem vztahu dozvěděl zrovna takto. Ale stalo se to, co ani jeden z nás nečekal. Generál se začal smát.

"Dobré ráno majore, plukovníku" pozdravil nás zvesela. Podíval jsem se na Sam, ale ta se tvářila stejně nechápavě jako já.

"Dobré ráno, pane. Čemu se tak smějete?" vzpamatoval jsem se a vyloudil první větu.

"No plukovníku, to byste nevěřil, ale právě jsem vyhrál sázku. Můžu říct, že byla poněkud "tučná". Teď jsme se tvářili ještě nechápavěji než před tím.

"A taky…" pokračoval generál "…vám to přeji. Divím se, že vám to trvalo tak dlouho." usmál se ještě jednou a vystřídal nás ve výtahu. To už se zavřely dveře, když jsem si uvědomil, co se právě stalo. Sam už se tvářila normálně. Co normálně? Ona se dokonce i usmívala.

"Myslím, že to nakonec bude lehčí, než jsme si možná představovali." řekla a její úsměv na tváři se rozšiřoval stále víc a víc. Nebyl jsem schopen něčeho více, než jenom přikývnout. Nabídnul jsem jí ruku, ona do ní zavěsila tu svou, a tak jsme se rozešli po chodbě. Usmívali jsme se jeden na druhého a nechápající personál ignorovali. Vždyť bylo krásné ráno, po nádherné noc a před námi se blýskala nadějná budoucnost.

The end :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sam sam | E-mail | 26. ledna 2013 v 12:26 | Reagovat

toje tak nadherna povitka. :-)

2 Iveta Iveta | E-mail | Web | 27. ledna 2013 v 9:02 | Reagovat

krásné! :-)

3 Lucka Lucka | Web | 3. února 2013 v 18:48 | Reagovat

Ahoj, jsem zpátky! 8-)

Po dlouhé době jsem si přečetla nějakou povídku... a páni! nelituju! Krátké, ale hezké! ;-)

4 Awi Awi | Web | 9. února 2013 v 21:06 | Reagovat

Je to pěkné, jak obsahově tak prostě jak je to napsané :)

5 Sammie Sammie | E-mail | Web | 23. února 2013 v 15:28 | Reagovat

Jakobych byla duch a celou tuhle cestu do práce a i to, co se stalo ve výtahu, pozorovala. Krása. ;-)

6 zuzik2301 zuzik2301 | E-mail | Web | 30. března 2013 v 17:38 | Reagovat

Páni moc pěkná povídka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama